Pro návštěvníky našeho městečka

Liběchov, staročesky Lubiechow, do konce 2. světové války také Liboch, natrefíme při Labi 7 km od Mělníka na silnici I/9 na Dubou a Českou Lípu. Spěchajícím motoristům patrně utkvívá v paměti benzinová pumpa na okraji Liběchova a ostrá, poněkud zrádná zatáčka v centru pod kostelem, kde je lepší přibrzdit, než riskovat malér. Jakkoli prvým letmým dojem při průjezdu obcí nemusí být nadšení, stojí zato věnovat Liběchovu pozornost, má co nabídnout!

Do zhoubné pětisetleté povodně v roce 2002 byl nejnavštěvovanějším objektem obce barokní zámek s rozlehlou zahradou s mnoha krásnými stromy, keři, s jezírkem. Od 70. let v zámku Náprstkovo muzeum Praha vystavovalo své asijské sbírky, pořádaly se zde četné výstavy a koncerty. Velká voda tuto nádhernou třicetiletou éru drsně ukončila, Labe nemovitost i zahradu zaplavilo do výše tří až pěti metrů, podobně jako přihlehlý mlýn. Zatímco se flóra brzy vzpamatovala, k opravě hrubě poničených zámeckých budov se zatím prostředky nenašly. Není divu, jde o mnoho desítek miliónů. A tak je zámek veřejnosti dosud uzavřen, obdivovat lze pouze exteriér. Dovnitř můžeme nahlédnout pouze přes sallu terrenu s mimořádně cennou malířskou výzdobou od Josefa Navrátila, českého umělce poloviny 19. století (Epos o Vlastě). Ačkoli v zájmu stručnosti upouštíme od výčtu historických majitelů liběchovského panství a umělců, kteří vtiskli obci tvář, uveďme alespoň jedno jméno: architektonicky se na dnešní podobě zámku v 18. století podílel vynikající císařský dvorní architekt František Maxmilián Kaňka.

Další nepřehlédnutelnou pamětihodnost obce tvoří na ostrohu nad Labem vystavěný „horní“ kostel, přesněji kaple sv. Ducha, tedy Kostelíček, jak mu říkají místní. Pochází z roku 1654. V kapli se nachází rozlehlá hrobka majitelů panství v 19. století rodu Veithů, dnes je prázdná a nebožtíci spočívají na místním hřbitově. Od „dolního“ kostela sv. Havla vede ke kapli vzhůru do kopce meditativní křížová cesta s letitou lipovou alejí z roku 1780 s obrazy ve výklenkových kapličkách. Křížová cesta je nově opravená, a je jediná ve Středočeském kraji (další nejbližší nalezneme na vrchu Ostrém poblíž Úštěku). Využívána bývá katolíky z blízkého okolí k velikonoční Velkopáteční pobožnosti. Od Kostelíčka se nabízí jedinečný pohled k Mělníku, věnnému městu českých královen, pod sebou vidíme Labe s Dolními Beřkovicemi a zámkem, přes řeku přímo proti nám vystupuje na obzoru bájný Říp a k západu a severu panorama Českého středohoří od Lipské hory přes Milešovku, Kletečnou, Varhošť, Dlouhý vrch, Litýš a Pannu až k Sedlu a Vlhošti.

V lesích kolem Liběchova, jednak v severním Borovém lese čili v Boře, a také v lese nad sousedícími Želízy, nalezneme svým způsobem nejznámější místní památku, totiž v pískovci vytesané skalní plastiky. Jde o jednak monumentální několik metrů vysoké tzv. Hlavy, Čerty (jsou viditelné přímo napravo od silnice při vjezdu do Želíz), dále kunsthistoriky velmi ceněný komplex tzv. Klácelky a v Boře Harfenici, skalní kapličku sv. Máří Magdalény a populárního Hada. Vše dílem dnes již málo známého sochaře Václava Levého (1820-1870), předchůdce a také učitele Josefa Myslbeka. Na pěší trase Borou můžeme po žluté značce pokračovat k tajemnému Mordlochu, Hraběcí a Mariánské kapli a vrchu Špičáku s „pekelnou“ prohlubní a díky položení krajině dalším dalekým výhledem.

Neméně přírodních krás nabízí na severovýchodu Přírodní park Rymáň, plynule přecházející v jedinečnou CHKO Kokořínsko – Máchův kraj, jejíž je Liběchov a Liběchovsko předpolím.

Jestliže se blíže rozhlédneme po Liběchově, shledáme řadu dalších pozoruhodných budov a přírodnin. Již několik let městečko krášlí a hosty přitahuje skvostně opravená a upravená čtyřhvězdičková Rezidence Liběchov, původně vila pražského prvorepublikového továrníka Ing. Jaroslava Moučky. Vystavěna byla ve stylu art deco.

Těsně u silnice I/9 se nachází rozsáhlé rovněž art deco tzv. Rašínovy objekty (Rašínky), vybudované ve 20. letech 20. století synovcem známého ministra financí Ing. Jaroslavem Rašínem. V části Rašínek dnes sídlí Akademie věd České republiky, ústav živočišné fyziologie a genetiky hospodářských zvířat (veřejnosti známý zejména výzkumem tzv. devitalizační metody podvazování rakovinových nádorů dr. Karla Fortýna). Druhá, krásně opravená část Rašínek, včetně dominující věže, je v soukromých rukou – zcela unikátním architekturou zde upoutá velký včelín.

V plynule navazující místní části zvané Boží Voda najdeme v severní části Liběchova široko daleko proslavené rybářství, vybudované na silném pramenu (50 vteřinových litrů) v místě původně barokních vodních lázní. Pro pstruhy a další chované ryby sem zajížděl i vášnivý rybář Jan Werich.

Z památných budov minulých staletí jmenujme dále alespoň bývalý barokní pivovar se sladovnou (dnes depozitář Národního muzea Praha), empírový Papouškův umělecký mlýn (v rekonstrukci), zámeckou vinárnu (bohužel v tuto chvíli mimo provoz) či mohutnou kontribuční sýpku.

Na konec letmého výčtu krás a pamětihodností Liběchova dodejme, že v místě svého času působili dva slavní čeští malíři 20. století, Max Švabinský (1873-1962) a František Jiroudek (1914-1991).

V Liběchově je tedy nejen řada jednotlivých památek a historických míst, ale i jeho centrum je památkovou zónou. Sebekriticky je nutné uznat, že ne vždy tomu stav dotyčných objektů odpovídá. Zároveň ale v poslední době sledujeme snahu řady obyvatel o zlepšení vzhledu města - koneckonců mlýn či zámek jsou důkazem!