Liběchov, Hrabal, Kafka a další...

Díky literární rešerši, jakož i díky pátrání publicistky Judity Matyášové z Lidových novin a uměleckého fotografa Jana Jindráka, známe dnes čtyři české literární velikány, spojené s Liběchovem, jakkoli náhodně.

Především se jedná o Bohumila Hrabala (1914-1997). Ten v „Něžném barbarovi“ zaznamenal své prožitky s libeňským souputníkem, výtvarníkem, explosianistou Vladimírem Boudníkem. V typicky volně plynoucím textu nalezneme pasáž popisující jejich společný „výlet“ do Mělníka „za Ludmilkou“ a následně „pochod“ do nedalekého Liběchova. Za noci při svitu měsíce ona dvojice vystoupala až na vršek k opuštěné kapli – dnes známé jako Kostelíček – a tam, v zdevastované svatyni na poničeném oltáři jako lůžku strávila noc. Mistr příměrů a vjemů jakoby mimochodem popsal a vystihl kronikářsky jen chabě dokladovanou dobu padesátých a šedesátých let v obci, která se postupně vzpamatovávala po válce, během které patřila do Hitlerovy Velkoněmecké říše.

Ve svých pamětech „Všechny krásy světa“  nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1984 Jaroslav Seifert (1901-1986) vyprávěl o posledním setkání se spisovatelkou Marií Majerovou (1882-1967) a to právě v Liběchově, v tehdy vyhlášené zámecké vinárně. Vinárny mělnické měly ten den zavřeno a tak popojeli podél Labe oněch pár kilometrů do Liběchova. S paní Majerovou byli ovšem staří dobří známí. Z prožitého večera odnášel si pro šaramantní spisovatelku nebývalý stesk. Do Prahy vraceli se zamlklí. Den poté paní věhlasná spisovatelka ulehla a krátce na to zemřela.

Franz Kafka (1883-1924) během léčby plicní tuberkulózy, které nakonec podlehl, nejednou, přesněji čtyřikrát, pobýval na ozdravné kúře v Želízech, v obci s Liběchovem sousedící. To je dobře známo – zde sepsal nikdy neodeslaný mnohastránkový dopis otci, tady poznal veselou slečnu Julii Vohryzkovou, s níž se dokonce zasnoubil (jakkoli zasnoubení zakrátko zrušil). Kafkův pobyt v Želízech dnes připomíná i pamětní deska na penzionu Studl, kde bydlel. Se jménem  světově proslulého spisovatele, jednoho z nejvlivnějších a nejoceňovanějších literátů 20. století, je však spojen i Liběchov. To už tak běžně a blíže známo ještě donedávna nebylo. Od roku 2005 však víme nejen to, že jako devatenáctiletý student práv trávil Franz v roce 1902 jistý čas prázdninové volno v Liběchově. Víme i přesně kde, totiž v čp. 95 (dnes čp. 21) na jižním okraji obce, v „malém domku mezi bratry za nejvýš 100 guldenů“, jak ho brilantně popsal v dopise spolužákovi Oskaru Pollakovi.